Bailey Brooks

Charakteristika

 Dívka snažící se nevyčnívat z davu, její dlouhé, vlnité vlasy dokonale splývající se stejně barevnýma očima. Chlubit by se mohla výraznými lícními kostmi. Světlá pleť a hubená postava pomáhá k zviditelnění jejich křivek. Její upřímný úsměv dostane do kolen každého, komu úsměv věnuje, bohužel to se nevídá často. Už od malička se učila být skromná, vystačit si s málem a nebýt nikomu zátěží. Ve volných chvílích utíká do svého světa fantazie v knižní formě. Ráda je sama se svými myšlenkami daleko od reálného světa, zalezlá ve svém pokoji. Na všem se snaží najít něco dobrého. Ve špatných chvílích se snaží zachovat chladnou hlavu a najít řešení, myslet kladně, hlavně nepanikařit. Všude se snaží dostat včas. Ve společnosti více lidí je velmi mlčenlivá, je ráda, když se nemusí účastnit přehnaně velkých akcí. Nemluví s kdekým, ale pouze s lidmi ji sympatickými. V každém se snaží najít něco dobrého, ale lidem u kterých si není jistá, se vyhýbá. I přesto se, ale najdou lidé, kteří ji padnou do oka. S těmi dokáže uzavřít důvěrné přátelství. Pro dobré lidi by se obětovala, pomůže ráda každému, kdo si to zaslouží. Je důvěryhodná. Nenávidí lži a podvody. Na první pohled je klidná, ale s přáteli je jako blesk, pusu nezavře, ale dává si pozor na pomluvy, nemá je ráda. Umí si užít zábavu, ale zná své hranice. Jestliže se ji něčí chování nelíbí, dokáže vyjádřit svůj názor slušně, pokud to ta daná osoba chce slyšet. V opačném případě si svůj názor drží uzamknutý v sobě. Ale jestliže někdo ublíží někomu, na kom ji záleží, umí být také pořádně drzá. To se však snaží odnaučit. K lidem mužského pohlaví je dost nedůvěřivá, věří, že jsou všichni muži stejně falešní a nedá se jim věřit, proto ještě žádnému muži neotevřela své srdce, ale i tak špetka jejího srdce věří, že někde venku ten pravý je, tuto možnost, ale zazdívá. Za svůj vzor vždy brávala svou babičku, kterou poznala jen zkrátka než zemřela, ale byly si natolik blízké, že se doteď úplně nevyrovnala s její smrtí. Když vidí neznámého člověka, hned se mu dívá do očí, věří totiž, že oko je okno do duše. I když není hudebně nadaná, miluje hudbu, uklidňuje ji. Když nečte, tak tančí a zpívá, ale samozřejmě tak, aby ji nikdo neviděl, ani neslyšel.
Její životní cíl je sloužit nové královně Illey. 

Minulost

Do svých osmi let vyrůstala v městečku na východě Illei v polorozpadlé chatce s babičkou Anne. Bailey měla s Anne velmi silný vztah. Její rodiče ji nechtěli a ona si ji i přes nesouhlas rodičů vzala k sobě. Učila ji šít, vařit, skromnosti, ale také zastávat se svého názoru. Vlastně díky Anne je Bailey taková, jaká je teď. Ve škole si mysleli, že je její babička čarodějnice, to byl jeden z důvodu její šikany, kvůli ní neměla skoro žádné přátelé, ale Bailey to babičce nikdy nevyčítala. V druhé třídě poznala dívku jménem Torry s kterou si padly do oka a od té doby se staly nejlepšími kamarádkami. To však nemělo dlouhé trvání. Baileynina babička o dva roky později zemřela na záhadnou nemoc. Od té doby to měla Bailey dost peprné. Musela se s Torry rozloučit a odstěhovat se do sirotčince. Tam, ale dlouho nezůstala. Byla v hodně pěstounských rodinách, kterým se nelíbila její povaha nebo koníčky, kterých neměla moc. Jednou přišla do rodiny ve které měla dvanáct bratrů. Nejšťastnější byla v rodině, kde měla sestru Lauru, která si vyslechla její příběh, povídaly si, trávily spolu hodně času. Laura perfektně ovládala hru na housle a tak se ve volných chvílích zavřely do pokoje, v němž Bailey tančila a Laura hrála. Bohužel všechno hezké jednou skončí a u těch dvou to bylo nečekané, když se Laura poprvé zamilovala. Byla to láska na třetí pohled, jak to tvrdila, avšak, když její přítel přišel k rodině na večeři, zalíbila se mu Bailey víc než Laura. Bailey ho varovala a vyhýbala se mu, ale on si nedal říct a ne jednou se po ní vyjel. Jednou ho, ale Bailey ze strachu praštila pánví a to Laura nesnesla. Byla zaslepená tak, že nevěřila své nevlastní sestře, která za ní doteď vždy stála a vše svedla na Bailey, tu poté její rodiče opět vyhodili z domu. V jejich šestnácti utekla od pěstounů, kteří ji zneužívali jako poskoka. Skončila u paláce, kde prosila o nocleh. Nakonec si ji nechali jako pomocnici v kuchyni, dokud nedostala práci jako komorná. Za což je velmi vděčná.